Plošná reklama je mylně nazývána bannerovou reklamou. Přitom banner je pouze jeden z používaných formátů plošné reklamy, i když nejstarší.

Obrázek 2: První banner na světě

První banner zobrazil web HotWired v říjnu roku 1994 a patřil firmě AT&T. První bannery měly proklikovost několik desítek procent (tento měl 30 %), dnes je to pár desetin procenta. Z toho také vyplývá současná nižší efektivnost bannerové reklamy oproti jiným formátům reklamy. Ceny za zobrazení plošné reklamy jsou stále poměrně vysoké při porovnání ceny za proklik v jiných systémech.

“U klasické bannerové inzerce vás bude stát 1000 zobrazení minimálně 100 korun (spíše několikanásobně více). Při prokliku 0,3 procenta za jednoho návštěvníka zaplatíte minimálně 30 korun (spíše několikanásobně víc). U PPC vás stojí průměrný proklik 1,5 – 8 korun, tedy za návštěvníka zaplatíte znatelně méně.” [Krutiš, M. Internetový marketing: Platba za proklik (PPC). Lupa.cz. [Online] 8. 7 2005. ISSN 1213-0702.]

Mnohem obvyklejší je míra prokliku kolem 0,1 procenta, i když může být i vyšší. Proklikovost přes 1 % lze získat, pokud banner uživateli slibuje něco skutečně ojedinělého anebo pokud je velmi dobře zacílen, tedy když se zobrazí pouze přesně zacílenému návštěvníkovi.

“Majitelé webů nám často tvrdí, že jejich web zajímá všechny, a proto v jejich případě není cílení nutné. Ovšem takové weby jsou výjimkou. […] Mnohem více webů má však jen jednu nebo dvě hlavní, poměrně úzké cílové skupiny. Pokud nechcete cílit, vědomě tak snižujete efektivnost svého webu, a tedy část peněz vyhazujete oknem.” [Krutiš, M. Firemní web - Cílové skupiny. Dibiweb.cz. [Online] 18. 12 2006. ISSN 1213-7693.]

Plošná reklama trpí často zmiňovanou “bannerovou slepotou”. Tím je myšlen okamžik, kdy člověk prohlíží webovou stránku a místa, kde vidí banner, automaticky přehlíží. Tato “slepota” však nepostihuje pouze bannery. Podobné je to už nyní i s reklamními formáty z Google AdSence či Etargetu, ale i s reklamami, které si například e-shop zobrazuje na vlastní zboží.

Navzdory všem nevýhodám, které byly řečeny výše, má bannerová reklama své nezastupitelné místo. Textovou reklamou se špatně vytváří image, textová reklama nedokáže zobrazit logo společnosti, nedokáže tolik přilákat kvalitním a kreativním řešením inzerátu. Plošná reklama je vhodná pro branding více než jako výkonová reklama. Z těchto důvodů není spočtená cena za proklik stěžejní, ale přesto by se pohybovat v únosných mezích.

“Obyčejná textová reklama (tedy proklik bez grafických prvků) je sice na první pohled méně efektnější, ale často efektivnější. Zvláště pokud vám ji někdo umístí tak, že ji čtenáři budou vnímat jako součást textového obsahu, nikoliv jako reklamní doplněk. Zatímco grafické bannery mnohdy čtenáři automaticky přehlížejí jako reklamu, obyčejný text jsou zvyklí číst, i když si poté uvědomí, že jde o inzerci. … Vhodné je i zapojení do různých oborových sdružení a webů, které obsahují odkazy například na všechny firmy z dané oblasti.” [Hrubec, P. Vyzrajte na bannerovou slepotu. Profit.cz. [Online] 18. 4 2006]

Textová reklama je často levnější než reklama plošná. Vhodným způsobem je i přispívání do odborných konferencí. Do podpisu je často možné vložit odkaz na webové stránky. Důležité je však dodržovat etiketu a přispívat pouze tam, kde „mám co říct“.

Textová reklama má pozitivní vliv i na optimalizaci pro vyhledavače. Odkazy se zvyšuje odkazová popularita webu.

Platba u kontextové reklamy je různá. Může jít o platbu za proklik (za kterou se kontextová reklama v Česku často „zaměňuje“) nebo může jít o platbu za počet zobrazení reklamy (impressions). Důležité však je, že kontextová reklama, se zobrazuje pouze v určitém kontextu. Objeví se tedy jen u tématicky podobného článku, či na tématicky stejném webu. Tím se značně zvyšuje účinnost (míra zaujetí, prokliku) a efektivnost (ROI, konverze) reklamy. Aby byla reklama považována za kontextovou, nezáleží na tom, zda jde o reklamu textovou či plošnou. Nicméně pojem kontextová reklama se používá i v širším pojetí.

“Užší pojetí: kontextová reklama souvisí s textem stránky, na které se zobrazuje. Kontextová reklama je v tomto užším pojetí chápána jako protiklad k reklamě cílené na vyhledávaný dotaz. Širší pojetí: kontextová reklama jako synonymum k textovým reklamám placeným za proklik. Kontext v tomto širším pojetí znamená souvislost s čímkoli, tedy kromě textu stránky například s dotazem, který zadává uživatel.” [Kontextová reklama. Wikipedia. [Online] 15. 12 2006.]

Kontextovou reklamu, v užším pojetí, nabízí systém Google AdSense. Zde si inzerent vybere seznam slov. Pokud se tato slova objeví v obsahu stránky, na kterých je systém AdSense integrován, reklama se zobrazí. Tato reklama je vhodná jako doplnění k inzerci v AdWords a také se zde platí za proklik.
Inzerent může například oslovit čtenáře odborného serveru, který se chce o tématu dozvědět více.

Jak je vidět z analýzy sdružení SPIR [SPIR, různí autoři. Internet 2006 - Ročenka. Praha : Sdružení pro internetovou reklamu, 2007.] z roku 2005, přednostní výpisy a zápisy v katalozích tvořily druhou největší část zaplacených výdajů do online reklamy. Drtivá většina z výdajů byla investována do katalogu Seznamu, méně pak Centra a Atlasu.

V případě, že firma použije placený firemní zápis, měla by dbát na to, aby si vybrala takovou kategorii a takový typ zápisu, kde a) bude na předních pozicích první stránky, b) při výpočtu jednoduché rovnice: cena za reklamu v této kategorii za měsíc, děleno desetinou návštěvnosti dané kategorie, vyjde číslo do 10 – 20 Kč. Tímto způsobem lze odhadnout cenu za návštěvníka, a tím i přínos reklamy.

Obdobné je to i s přednostními výpisy. Ty se v českých katalozích dají zakoupit v oborové kategorii nebo vázané na klíčové slovo. Oproti reklamě v PPC se zde platí za dobu zobrazení, nikoliv za proklik. Je vhodné použít podobný výpočet jako v předchozím případě a vyhodnotit, zda taková reklama má nějaký přínos pro webové stránky.

Reklama v katalozích je vhodná snad pro všechny komerční weby, důležité je však spočítat, kam a za kolik reklamu umístit.