Nízká míra reklamních výdajů do internetu je především způsobena tím, že potenciální inzerenti vůbec neznají inzertní možnosti na internetu. Všichni znají bannery a obtěžující formy plošné reklamy, ale již málo kdo zná kontextovou reklamu, reklamní systémy Google, možnosti online public relations, vyžádaného e-mailingu a sílu kvalitních firemních webů.

Ve velkých reklamních agenturách radí klientům s největšími reklamními rozpočty. Mohou nastat případy, kdy reklamní agentura klientovi nedoporučí pro něj zcela nejvhodnější mediální mix a to z různých důvodů.

Ale tento stav se bude měnit. Tento trend začíná být zřejmý v USA, kdy se pro inzerenty otevírá druhá cesta, jak propagovat svoje produkty a služby. Cesta směřující k efektivitě.

Na jedné straně jsou velké reklamní agentury a na druhé poloautomatizovaný systém, ve kterém si může inzerent spravovat své kampaně sám.

Na jedné straně je důležitá maximální výše vložených prostředků do reklamních kampaní a na druhé straně výše prostředků investovaných k dosažení konkrétního prodeje. Druhou cestou jsou reklamní formáty – platby za proklik, platby za akci. A systémy, které tuto reklamu podporují. V Česku to jsou to Google AdWords, Seznam Sklik, Etarget. Tyto systémy eliminují závislost inzerenta na reklamní agentuře a hlavně dokáží poměrně jednoduše měřit efektivnost reklamy.

„Ten, kdo nemá na velkou plošnou kampaň, využije kontextovou reklamu, naopak ten, kdo nemusí šetřit, využije velkou plošnou kampaň, a doplní ji textovou reklamou. Široké portfolio reklamních formátů je jedním z argumentů, které posunují toto médium směrem k ještě masovějšímu využití.“
[SPIR, různí autoři. Internet 2006 – Ročenka. Praha : Sdružení pro internetovou reklamu, 2007.]

Výdaje na internetovou reklamu v ČR

„Spolu s růstem internetového obchodu, penetrací připojení a významu e-komerce přirozeně roste i důležitost reklamy na webu. Internetová reklama v roce 2005 poprvé překročila podle odhadů magickou hranici 1 miliardy českých korun. Oznámila to Sekce vydavatelů internetových titulů (SVIT) Unie vydavatelů na základě průzkumu trhu internetové reklamy. V roce 2006 odhadovala sekce tempo růstu na přibližně 38 procent.)“
[Česká e-komerce v roce 2006. J., Ambrož. Praha : Lupa.cz, 2006. Czech Interent Forum 2006.]

Oproti odhadům SVITu jsou čísla, která uvádí SPIR ve své ročence značně odlišná. Rozdíl je dán tím, co bylo měřeno. V jednom případě šlo o výdaje do klasických reklamních formátů na internetu, kdežto číslo, které zahrnuje veškeré výdaje do komerčních komunikací na internetu je podstatně vyšší.

Výdaje do online reklamy SPIR – Sdružení pro internetovou reklamu, respektive společnost OMD spolu s TNS A-Connect a ATO-Mediaresearch odhaduje v roce 2006 na 537 milionů korun. Ať je již částka jakákoliv, je patrný pozitivní nárůst investic.

SPIR ve své ročence uvádí trendy v nárůstu reklamních výdajů podle typu médií. Nejrychleji stále roste internet (přes 20 ). Kolem 10 se poslední dva roky pohybuje i rozhlas. V celkových objemech v Kč internet dotáhl rozhlas.

Odhady budoucích reklamních investic a podíl dle médií

„Odhady ARBOmedia počítají pro příští rok 2007 s celkovým nárůstem mediálního trhu o 5,7%. Celkové čisté investice by tak mohly o téměř 300 milionů překonat úroveň 19 miliard korun.“
[Odhady výdajů do medií – podzim 2006. ABRO Web Club. [Online] 21. 12 2006. ]

V minulém roce poprvé výdaje do internetové reklamy předčili výdaje do tisku. Stalo se to ve Velké Británie a uvádí to studie Internet Advertising Bureau a PricewaterhouseCoopers. „Výdaje inzerentů za reklamu na webu činily 2,01 miliardy liber (83 miliard korun) a nárůst oproti roku 2005 je 41,2 procenta. V tisku utratili inzerenti 1,9 miliardy liber při meziročním nárůstu 0,2%. Prodej televizní reklamy zaznamenal oproti roku 2005 pokles 4,7 procent. Přesto jsou výdaje v této oblasti téměř dvojnásobné oproti internetu – v TV se utratilo 3,9 miliardy liber.“
[Lavička, O. Výdaje za reklamu na internetu poprvé překonaly tisk. Digiweb. [Online] 28. 3 2007.  ISSN 1213-7693]

• odkazy ze zdrojů, které jsou považovány za důvěryhodné (vládní instituce, noviny, známé společnosti),
• fotografie představitelů firmy, budovy kde sídlí, interiérů kanceláří, prodejny či továrny,
• certifikáty o kvalitě, důvěryhodnosti serveru, zabezpečených online platbách, členství v asociacích, ceny z prestižních soutěží.

Důležité je říci, že i když míra nedůvěry uživatelů v internet a informace na něm uvedené hraje významnou roli, nedůvěra není zas tak zásadně vysoká. Jak bude česká populace získávat zkušenosti s používáním internetu, bude důvěra růst.

„Kladný postoj k internetové reklamě ovlivňuje názor respondentů na inzerenty. Jak vyplývá z názorů 53% respondentů, společnosti, které inzerují na internetu, jsou moderní. Pro téměř 34% respondentů jsou technologicky pokročilé a pro 28% jsou dynamické. Tyto výsledky ukazují významný vliv internetu jako masmédia.“

[Gemius. Postoj českých internetových uživatelů k online reklamě. Mediasearch. [Online] 14. 8 2006. www.mediaresearch.cz.]

Na internetu se pohybují více muži než ženy, což bylo dáno jeho technickou povahou. Lze předpokládat, že tento rozdíl se bude postupně zmenšovat. Častěji jsou online mladší lidé než ti starší, a lidé s vyšším vzděláním. Tento stav souvisí s vyšší mírou akceptování nových věcí mladšími a vzdělanějšími lidmi. Dále pak obsahem a funkcemi, které internet nabízí. Méně vzdělaní lidé, s nižšími příjmy a manuálním zaměstnáním překonávají větší bariéru, pokud chtějí internet využívat každý den, než lidé pracující v kancelářích. Ačkoliv podle výzkumu (viz ABCDE národní socioekonomická klasifikace [ 07, Výzkum leden. MediaResearch. MediaResearch. [Online] 1. 1 2007. www.mediaresearch.cz.] je skupina „dělníků“ na internetu co do počtu největší, v porovnání poměru osob z této skupiny, který internet používají vs. nepoužívají, je zde největší rozdíl, viz výše. Nicméně, jak lidé, kteří jsou nyní v produktivním věku, půjdou do důchodu, rozdíl v poměru mladých a starých využívajících svět online, se bude snižovat.

„Nejvíce, celá šestina uživatelů (17,2 ), bydlí v Praze, následují tři kraje, ve kterých žije přibližně desetina internetové populace: Středočeský kraj (11,3 ), Moravskoslezský kraj (10,6 ) a Jihomoravský kraj (10,4 ). […] Při porovnání s celkovou běžnou populací 15+ je největší kladná odchylka v Praze (tzn. že v Praze lidé navštěvují internet více, než odpovídá běžné populaci), a to zejména na úkor Moravskoslezského, Královéhradeckého, Ústeckého a Libereckého kraje, kde je internet navštěvován méně, než je poměrné zastoupení běžné populace v těchto krajích.“ [Švanda, D. Kdo se brouzdá internetem? Trend Marketing. [Online] 26. 6 2006. ISSN 1213-7693.]

Uživatelé internetu podle ABCDE klasifikace

V lednu 2007 společnost MediaResearch zveřejnila svůj pravidelný měsíční report, ve kterém je vidět, že největší počet reálných uživatelů (počet návštěvníku všech měřených médií z příslušné cílové skupiny), kteří podle ABCDE klasifikace navštívil internet je ze skupiny D. V procentuálním vyjádření (Reální uživatelé () – složení návštěvníku, tj. informace o profilu Reache celkem pro všechna měřená média) jde o 23 . Nicméně nejaktivnějšími uživateli internetu budou skupiny A a B, které v absolutním počtu představují cca 1 milion osob.

ABCDE klasifikace:

• A – Skupina s nejvyšším sociálním statusem ve společnosti daným vysoce prestižním zaměstnáním a zároveň nejvyššími příjmy.
• B – Skupina s nadprůměrnými příjmy, obvykle vyšší management a skupina vyšších profesionálu s minimálně středoškolským vzděláním.
• C1, C2 – Skupina s průměrným životním standardem a průměrnými příjmy. Jde o skupinu např. malých podnikatelů a živnostníku, techniku, úředníku a nižších odborníku.
• D – Skupina s průměrným až mírně podprůměrným životním standardem. Patří sem např. skupina kvalifikovaných manuálních pracovníku.
• E1, E2, E3 – Skupina charakterizována podprůměrným životním standardem, kde se nacházejí především neaktivní jednotlivci, tzn. nezaměstnaní, důchodci nebo nekvalifikovaní dělníci apod.

Předchozí: Porovnání internetu s ostatními médii

Následující: Důvěryhodnost internetu